Destrukce

Destrukce

Anotace: poslední dobou to stojí všechno za hovno

Namíchat mix těch největších driáků.
Odejít navždy a mít všechno na háku.
Udusit se vlastní bolestí v pláči,
vrazit si nůž do srdce,
když smrt kolem mě kráčí.

Skočit pod auto nebo dát hlavu na koleje.
Pot strachu… Snad mě nepoleje.
Život už smysl nějak postrádá.
Já – já jsem ta nula – co to nezvládá.

Pro mámu s tátou jsem jen špína prachu,
ubrečená molekula plná životního strachu.
Pro svýho kluka jen loutka plná depresí,
porodní omyl, co se o život už neprosí.

Podřezat žíly asi bude bolestivé.
Skočit pod auto? Co když se to nepovede?
Jako potlučený vrak budu muset žít,
než dovolí mi stáří navždy jednou shnít.
Autor melebele, 23.02.2007
Přečteno 267x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Vydržíš to a ještě o tom napíšeš krásnou básničku... co chceš víc? (a až to na tebe zase přijde, až tě budou všichni točit a sr.., usměj se a řekni si "já to vydržím, už jen proto, abych vás nasral(a)) ;-)
Jsi silnější...

23.02.2007 11:36:00 | Ksíkos

líbí

posílám ti ho celou náruč...

23.02.2007 10:14:00 | mamina

líbí

a s kým se život mazlí? Já jsem udělala za vším tlustou čáru a rozhodla jsem se jít dál. Přece nás to nezlomí, ne? To tak udělat těm kolem nás , co nás chtějí potopit, radost.

23.02.2007 10:06:00 | mamina

líbí

To je málo proti tomu, jakou dostávám psychickou sodu...

23.02.2007 10:02:00 | melebele

líbí

tak teď jsi se z toho vypsala, postav se jdi vzřímeně dál... dělám to tak neustále :-)

23.02.2007 09:50:00 | mamina

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel