V LETARGICKÉM ŽÁRU
V LETARGICKÉM ŽÁRU
V LETARGICKÉM ŽÁRU
srpnový žár
importovaný z tropických vypůjčoven
gumuje neuronové spoje
a přehřívá poloobnažená těla
málem až do zadření zpomalených pístů
čas se konečně roztekle jen vleče
línými siestami
které obalují kdejakou zbrklou vůli
lepkavě upoceným medem
malátné zahálky
obchodníci s deštěm
jsou nažhaveni na rekordní žně
akcie vlhkých snů závratně stoupají
jen vystihnout pravý čas kdy je střelit
než se beznadějně zřítí
po prvním větším ochlazení
do rokle všednosti nudně ropotavých dnů
ještě se nám po něm bude stýskat
po tom letošním osmičkovém srpnu
nám
jen pouhým žárem přemoženým
uvrženým do otupělé letní letargie
než se z ní znovu kamsi probereme
Praha, 2.8.2018
https://www.youtube.com/watch?v=ikuo3weV3f8
Komentáře (20)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Po ránu chybí mi rosa
a i když našlápnu
zlehka a bosa,
slyším "pít"...
Ač nedělám to,
i já zkusila už,
modlitbou se přimluvit,
já hříšná...:)
08.08.2018 15:26:55 | Dreamy
... přepálená letargie ...
... já už nevím ...
... kterou část těla bych si svlékla ...
03.08.2018 11:06:19 | Marcella
Ami...letošní způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný.....já bych řekla spíše jara. Jaro nebylo. Hupslo se rovnou do léta. Vůbec si nedovedu představit toto léto ve městě. Parno, žár, výpary .....zahrádky ve slunci...přece jen na venkově je lépe si myslím. Vzpomněla jsem si když jsem byla malá chodily jsme se sestrou na Kačák:-) jj, plavaly mezi náma kačeny...myslím domácí. Bylo to fajn. Na polorozpadlém voru, ségra se mnou dělala experimenty co vydržím. Neustále. Řvala jsem jak na lesy když odplavala a nechala mne uprostřed rybníka. Neuměla jsem tenkrát ještě plavat. No vidíš - zase jedna zasunutá vzpomínka....krásně jsi napsal. s noblesou...jak je u Tebe zvykem...srdíčko mi poskočilo! **ST**
03.08.2018 07:17:56 | Anděl
Tohle úmorně horké a suché počasí mi nějak připomíná konec světa, kdy země je zčernalá od roztahujícího se slunka:
Poslední kmeny lidské rasy
se krčily ve svých jeskyních,
vyhlížely den,
který nikdy nepřijde.
Na obloze slabě zářily cizí hvězdy,
jako oči šelem,
stahujících se kolem ubývajícího ohně.
Černá obloha pozvolna splynula s černou zemí,
pohltila obzor...
Doufejme, že apokalypsa ještě dlouho nenastane! Voda přece nikam nemizí! S nadsázkou se dá říct, že pijeme vodu, ve které se koupali staří Římané. Pěkný večer :-)
02.08.2018 19:06:15 | Helen Zaurak
Díky za úžasně sugestivní komentář, Helen - i já doufám, že to ještě žádná apokalypsa nebude... Ovšem nějak bychom se s přírodou asi měli naučit líp komunikovat a vycházet, nebýt takovými egomaniaky, kteří myslí jen na svůj okamžitý prospěch pod heslem "po nás potopa". Signálů o tom, že se to může zle vymstít, stále přibývá, a krátkozraká či dokonce pštrosí politika soudobých politiků už není dávno namístě... :-)
03.08.2018 10:28:11 | Amonasr
Letos máme rekordní výnosy obilí, nemusíme sušit, zatím. V zahradě ulámané
větve pod tíhou ovoce, podpěry nepomáhají. Do lesa nejde jít, les má žízeň...
Zase bouří. Každý den zapaluju hromničku...
02.08.2018 18:33:16 | Philogyny1
Ano, úplně to vidím. I naše zahrada v Jeseníkách je na tom podobně - takovou nadúrodu si snad nepamatuju a představa, že bych měl louskat ta kvanta ořechů a moštovat metráky jablek, co se snad letos urodí, by mě mohla i odrovnat. Naštěstí se o to snad postarají šikovní příbuzní a třeba mi pak i nechají lahvinku nějakého destilátu, abych měl po celý rok co koštovat... :-))
03.08.2018 10:21:40 | Amonasr
Mě teda gumuje spolehlivě,nemoh ten praotec zahnout k Jadranu ? ...a von pořád Říp vypadá jak ňadra, tak tady budem sosat mléko a strdí...pane Starbacku vemte buben a přivolejte déšť, podpis: Líza Curryová :-)
02.08.2018 17:22:00 | básněnka
:-D Směju se, díky za bezva reakci :-)) A k tomu Jadranu bych se taky přiklonil. Mimochodem i na ten film jsem pomyslel, když jsem to psal - dobře jsi to vystihla... ;-)
03.08.2018 10:16:39 | Amonasr
...v tomto letním žáru zchladit své obnažené tělo ve vlnách oceánu...ST*
02.08.2018 14:09:58 | Šípková Růženka