Neodcházej ještě není čas
Nic nekončí , terprve začíná
Kdy odejdeme je jen na nás
Svíce prázdnoty zhasíná
Unikáme zubu času
S povahou puberťáků
Rukou vjíždím ti do vlasů
Stále nosíš mé básně ze základky
Který jsem psal jak na běžícím pásu
Četla sis je jako kdysi pohádky
Zatím co jsem tě držel kolem pasu
Být pár nebo kamarádi
Hlava v chaosu otázek
Zůstalo nám mít se rádi
A nestárnoucí obrázek
Dvou spletených duší do jedné
Z dob kdy jsme se měli rádi více než kamarádi
moc pekne napsane ,svezi a touzici a pomijive takova byla slova co mi na mysl vyesla:) moci se nekdy vratit do pubertalnich let by bylo krasne ,zazit opet prvni lasky a citit zmatek v mlade dusi ,a ocekavat co bude az budeme dospeli ..zda pro mas psane i nepsane vzpominky budou mit stejnou silu jako tenkrat kdyz jsme hrali na struny lasky poprve .....kazda tva basen umi ctenare oslovit
05.08.2018 21:14:15 | FairyLAdy