Kolo

jsem rám kola a jedu z kopce
zatáčka sem zatáčka tam
až jednou zhasne slunce budu tu sám
a dojedu všechno co jsem předtím nestíhal



dvě odpoledne čas na malý oběd
asi už jen těstoviny a potom víno
dokud se nevzdálím
dokud se nezkrotím
kokosové mléko nepiju už sedm set sedm desát let
a vím že ho mám rád
vím co chci a nevím co dělám když dělám co nechci dělat
když chci vědět co smím a nedělat to co nevím že nesmím
a když chci zpomalit
soustředím se na brzdu

v neděli není takový spěch je pomalá
tichá a někdy horká
ale o sobotách to žije
dožiju se ještě někdy těch zvláštních okamžiků
které jsem míjel když jsem stárnul?

ve tvých letních šatech se cítím nejlíp
když to musí být

když to potřebuješ mít

jsem rezavé kolo a jedu dolů z kopce zatáčka sem
zatáčka tam
všechny začátky jsou matkami konců
rozbijeme tmu na štítky od televizí
pojď to se mnou roztočit


a když se slunce sklepe dolů za hory

ujíždím dál s pedály vstříc zítřkům