Vždy, když tě hladím

Vždy, když tě hladím (a ty spíš),

kvetou mi v dlaních prameny tvých vlasů

Jsou jako peřeje a jenom ty víš,

že po nich splouvám objevit tvou krásu

 

Jsem námořníkem oceánů, moří;

na malém člunu dobývám tvůj svět

Útesy proplouvám a bořím,

již mnoho dnů a měsíců a let

 

Tvé jméno Siréno

Tvé jméno Siréno

 

Vždy, když tě slyším odcházet,

tvé kroky mizí někam do rozbřesku,

splétám si plachty ze slov, něžných vět

plné něhy, toužení i stesku

 

Doufám, že ke mně přijdeš zas;

já budu čekat na tvůj příchod roky

Na stejném místě, v tentýž čas:

ve staré bárce, kousek od zátoky

 

Tvé jméno Siréno

Tvé jméno Siréno