~~~~~~
Prý múze je
najednou do pláče
tak vytáhnu vál
napeču koláče
i ona by se mnou
koláče tvořila
ráda by se jich
jednou i přejedla...
Udělám s tvarohem
mákem a povidlím
múza se zeptala
vařečku olízat smím?
A od těch povidel
má šmouhu na nose
ale i taková
"jednomu" líbí se...
Ten jeden
má ji ve svém srdci
a to se nikdy nezmění
má ji ve svém snu
jak lásky mámení
pak spolu sedi u kávy
ona mu o buchtách
on zase o lásce
své múze vypráví...
A múzo co básně
no co...
i bez nich může být krásně.
~~~~~~~~~