PRAPODIVNÝ SVĚT
svoboda druhým přeje
frustrace nenávidí
kdo nevěří sám sobě
sám ze sebe má strach
bojí se i lidí
aby se neprozradil
před sebou chodí po špičkách
řve na ty co se liší
sebevědomí druhým nehrozí
ani jim nezávidí
stačí jim být tím kým jsou
čím pevnější tím tišší
prapodivný je někdy svět
svět lidí
Praha, 13.8.2018
https://www.youtube.com/watch?v=onynuHmBUmQ
Dupat nebo jít po špičkách
Nezáleží na mi na tom,
Jediné z čeho mám strach
Je co stane se potom
Když se zastavím
17.09.2018 19:16:49 | Tlachapoud
Občas je ale dobré se na chvíli zastavit... ;-) A až se zastavíme jednou navždy, čeho se bát - co může přijít ještě horšího...? Tedy pokud si něco horšího opravdu nezasloužíme... ;-)
17.09.2018 19:33:07 | Amonasr
Záleží na tom kdo nás bude soudit.
18.09.2018 11:36:09 | Tlachapoud
Na věčnosti to nechávám Bohu a tady si musím vystačit s vlastním svědomím...
18.09.2018 14:15:40 | Amonasr
… nenápadná slovíčka …
… se tvém sebevědomí …
… stupni vědění …
… jsou skvělá …
… jsem na tebe pyšná …
… kámo …
18.08.2018 09:51:58 | Marcella
... poslední dobou máš v sobě velké moudra ...
... kazíš mi morálku ...
14.08.2018 12:09:17 | Marcella
Ami. jako vždy....nemohu psát - všechno. protože slovo od slova bych dala vytesat do kamene. navěky. bylo by to jako slova Simónidésa z Keu po bitvě u Thermopyl....obdivuji Tvoji ..musím napsat :-) smyslnou empatii...nebo smyslovou? to je jedno. máš obojí. připadáš mi jako ranní mlha...tajemná, hustá jako smetana, zahalující vše, občas se rozestoupí a vynoří se z ní úchvatné scenérie slov, jaká umíš jenom Ty....připadám si jako nafukovací lehátko....Tvá slova do mne vchází a já se s každým z nich vznáším výš a výš.....opravdu-je to tak...nejenže je potřebuji pro to, abych se svým astmatem lépe dýchala....ale také pro svoji duši...a jako pokaždé je zjihlá a vdděčná...**ST**
14.08.2018 08:16:57 | Anděl
Tak tohle bych si měl uložit, Anděli, abych se měl k čemu vracet, až budu propadat pocitu marnosti :-) Ty umíš tak krásně povzbudit - díky :-))
14.08.2018 15:30:41 | Amonasr