Moře

Pomalu podléhám,
do hlubin vod ulehám
Je u mě Bůh

V křečích v podbříšku a nevýslovné bolesti těla
Udělám, co jsem půlku života chtěla…
Má duše je smířena
I když spousta vět nebyla vyřčena

Anděl, kterému byla křídla zlomena, není schopen létat,
Mou vidinou je molo brněnského moře
To Tys mě plně zlomil….
Já Ti však šla naproti
Deutsch Engel

„Chceš provaz?“
„Ne já to skončím ve svém prostředí - Das Brünner Meer

„Andílku maličký,
Máš v očích hvězdičky,
Tak usínej…“