Kobli(l)hář

Dřív jsem stál v koutě a brblal si nesmysly,
býval jsem morous a teď jsem převlídný,
avšak ty nesmysly nějak mi nezmizly,
navíc je blábolím veřejně před lidmi.

Lidé mi žerou vše co jsem jim upekl,
no a ja peču s kým vším jen to lze,
někteří na mě řvou abych snad utekl,
že prý jsem koblihář co jim jen lže.

Radši bych v koutě zas mlel si ty kraviny,
z kavalce v pohodě sledoval čápy,
všude teď musím říkat "jsem nevinný",
a v kůži zatnuty mám nejedny drápy.