HLAVA SE MI PŘEDBÍHÁ
hlava mi utíká stále napřed
zdá se
že hodinkám přeskočilo
zatímco nohy se brodí řídkým vzduchoprázdnem
zbloudilých iluzí
škobrtám o kameny
příštích překvapení
avšak nepadám – raději levituji
život je vlastně jen jiný sen
do nějž obtížně probouzím se
jakmile ohlásí se den
když se pak ztěžklým víčkům konečně rozední
v nose polechtá mě spiklenecky naděje
že snad tenhle den právě zrozený
nebude marným ni posledním
(nikdo však nezná dne ani hodiny)
Praha, 27.8.2018
https://www.youtube.com/watch?v=zYyTTDBnITk
Vzbouzíme se ze sna do sna,
co je těžší nežli krosna.
29.08.2018 00:49:44 | Špáďa
... to je tak a naopak ...
... já sním hrozně ráda ...
... tak vlastně žiji duálním života chtíčem ...
28.08.2018 10:01:37 | Marcella
...mysl totiž nežije v realitě...ta si lítá mimo časoprostor...na rozdíl od těla...;-)
27.08.2018 20:52:29 | bogen
:-D Obé má ovšem své výhody i nevýhody - ještěže si můžeme vybrat vždy to, co je nám momentálně příjemnější, pokud to tedy dokážeme... ;-))
29.08.2018 18:42:40 | Amonasr
...skvělý nápad, ale nevím...mozek se těžko vypíná či přepíná...podvědomí nikdy nespí...ten ďáblík...;-)
29.08.2018 21:36:21 | bogen
To je fakt - ale v jistých vypjatých momentech může pomoci třeba meditace a jsou určitě i jiné "techniky", jak vystresované podvědomí "uspat" nebo alespoň utišit. Nemyslím ale zrovna alkohol nebo i horší drogy, aby to tak snad nevypadalo, to je jen falešná obezlička, která v posledku vše jen zhorší... ;-)
30.08.2018 20:58:56 | Amonasr