Voják mne miluje, tone v mém lůně
A dostává žold, pokud přežije
Přesto mne nenávidí, občas mu něco vezmu…
Král se mě děsí, když jsem hra šachová
A jeho protivník se stává silnější a mocnější
A já opouštím šachovnici a stávám se skutečností
Proň tolik děsivou…
Hádej, kdo jsem?
Umírám v tratolišti krve prolité v mém těle
V mých klíčových orgánech
Jako ti vojáci, které jsem pohltila
A díky lidstvu já budu věčná…
Ano, na čas teď mrtvá jsem, pravda, pravda,
Jak dlouho však ještě tato pravda potrvá?
Zuřila jsem vždy jako lité zvíře
Rvali se ve mně o maličkost
Zná mě svět.
A přes všechny ty mrtvé, jež překračuji lhostejně na cestě za smrtí
Tou svou…
Já jsem zlá, ale i hodná zároveň
Jsem jako jingjang
Kde byste beze mne byli?
Hádej, kdo jsem?
Poháním lidstvo kupředu, nutím je běžet a utíkat
Měla jsem mnoho milenců…
Bonaparte, Hitler i jiní slavní muži…
Někteří nechvalně, jiní známí v lepším světle
Není snad místa na Zemi, kam bych nikdy nezavítala…
Kdo jsem? ptám se
Kdo jsem?