Zrcadlení

Ze zrcadla tiše kouká

tvář bezejmenná

v odrazu na mě hledí žena

 

Tiše se spolu pozdravíme

nějak snad tuším

že o sobě něco víme

 

V jejích očích vidím zelené zrcadlení

to jak se pohled

na život v ní mění

 

Přes oči pak …

do duše se koukám

je v nich nezměřená hloubka

 

A jen TEN, kdo hledat by snad chtěl

najde tam perly

co vír na dně rozházel…