Klavír

Za zavřenými dveřmi, kde hudba nehraje
Práší se na starý klavír
Smutně čeká, až kořen času dozraje
Noty přikovány jsou na zežloutlý papír

Prsty již jej nehladí, nerozvíří tónem vzduch
Ty prsty, co cvičily se naň
Od mládí do smrti uzavřel se jejich kruh
Po tom čase krutá daň

Svit slunce prořezává zbytky vzpomínek
I do nejtajemnějšího koutku dosed prach
Na poslední svíčce již dávno pohas plamínek
Opona padla…

Nikdo ten nástroj nerozezní
Mezi věcmi zůstal v šeru sám
Čas je za těmi dveřmi vězní
A chrání proti cizím nástrahám

Tak jak tam byl, bude dál uchován
Až se pro něj jiné prsty narodí
Ukrývající prach bude do smetí pochován
Hudbou ho od samoty osvobodí

Možná už tu nebudem
Nikdo z nás
Bude za dveřmi čekat
dál
Zcela sám
Na ty prsty
Jejich tóny
Až přijde čas

…