Anotace: ...
Do pocitu slov ne gest,
všednost lháře donutí.
Jsou v naději,těch cest,
v kráse se zaplatí.
To možná chápeš,
a nebo taky né.
Potají sleduješ,
co ale zůstane.
Když světlo na zem spadlo,
To něha v tobě bloudí.
Jsem jako zrcadlo,
a nepotkávám lidí.
Možná nadechnutí,
já do slunce se podívám.
Jen dech z procitnutí,
jen jinak život Vnímám.