Doufám

Plaminek svíčky proniká do tmy,tiše a nevině.
V hlavě myšlenky-slovní hříčky, křičí ,ničí mě.
Vzpomínky plynou a beznaděj Ta zabíjí
Ne mojí vinou , oči k hvězdám se zvedají.
Proklínám osud však děkuji chvílím
Chtěla bych slyšet,že se mýlím.
Že nic není tak jak je
Že zase Tě uvidim - usmát se.....
Naivní jako dítě chci chvilku být
Chci tomuhle věřit ,minutu snít.
Než pravda mě porazí a budu na kolenou .
Vím není to sbohem ale nashledanou.