vláčné mlčení,
schované pod šaty,
v tom ohavném světě,
ubohé sprostoty,
křiklavě výrazných chtíčů,
pod vládou vyhrnutých sukní,
chovných samiček,
a tupých mužů,
zahnal starou pannu,
do hrozitánské samoty,
kde si žije,
svůj život potají,
jako intelektuální chudinka,
zardělá,
nad všelidovou rozkoší.
☀
... ty za stromem ...
... se záludným úsměvem ...
... jako rybky se mne tohle vůbec netýká ...
... Bože díky ...
10.10.2018 10:17:32 | Marcella