~*~
V duši stesk
a za oknem černá tma
někdo mi chybí
jsem trochu neúplná,
vytáhnu skleněné korálky
které se navlékají jak vzpomínky
na stříbrné drátky
kdysi byl korálek
kousíček mého života,
každý mnoho znamenal.
Jeden byl úsměv a druhý milé slovo,
třetí polibek,čtvrtý pohlazení
a pátý vyznání lásky,
další neshody a usmíření.
Slzy i vrásky.
Potom je zavážu
uložím ve staré šperkovnici
a na čas zase zavřu
na petlici.
Zpátky
mi tě život nikdy nevrátí
jenom jako korálky zůstaneme spolu
i když tady já a tam někde ty,
teď sklízím ze stolu
ten tvůj hrneček od kávy
už dávno bez ouška
..vzpomínám..
V tom hrnečku mi vykvetla
mateřídouška.
Zalévám.
~*~
Milá Květuško, je to smutná básnička, ale moc hezká. Člověk se někdy ze svého stesku musí vypsat. Dobře, že jsi to udělala. Posílám pozdrav a ST. Daniela z Prahy
15.10.2018 20:12:31 | danaska
Milá Danielko,děkuji za tvoje slovíčka...a přeji krásné podzimní dny..Květa.
16.10.2018 15:33:16 | Květka Š.