Žena v bílém

ŽENA V BÍLÉM

Naše rodné sídlo svou legendu má.
O bílé paní; často se o ní povídá.
Kdekdo ji prý viděl procházet zdmi,
ale každý si o tom myslí jenom to svý.

Jedna naše služka údajně ji viděla
a strachem ji však nečekaně smrt skolila.

Moje žena je velmi krásná, sličná;
jenže v noci je však trochu náměsíčná.

Párkrát jsem ji potaji sledoval
a nečekal, že narostly mi parohy.
Jeden kluk potají se s ní miloval,
oba za to očividně nemohli.

Dlouho jsem ji zanedbával;
teď jsme častěji, více spolu;
svou přítomnost ji najevo více dával
a už to dělali zas a znovu.

Moje žena je krásná, sličná
herečka jedna náměsíčná.

Naše rodinné sídlo svou legendu má;
avšak pravdu zjevnou jen zpolovic zná.
Kdekdo ji prý viděl procházet zdmi,
nehmotného ducha jehož tělo leží v zemi.

Ale o tom už žádný záznam není.