~Chrabrý ten rytíř~
***
Rytíř z jednoho hradu
bohatou ženu chtěl asi mít
po kraji jezdil sem a tam
sám už prý dál nebude žít.
Ve světě nenašel sobě tu pravou
jeho kůň pomalý už má krok
proto se otočil a vrátil se domů
ještě dřív než skončil se rok.
Chocholku bílou
má na rytířské přilbici
ten rytíř kterého netěší už nic
nikdo se tu nesměje ani dvorní šašek
rytíř je smutný čím dál tím víc.
Ze svého hradu chaloupku malou vidí
od tam buchty voní z pece
a krásná dívka dnes růže zalévá
můj pane,
tak pospíchej přece.
Slunce oteplí chladný vzduch
kamennou cestu potůček lemuje
jen krátce se rytíř zamyslí
pak manželský život
dívce slibuje.
Chorály o nich všichni pěli
že chovali k sobě jenom lásky cit,
chodili spolu i do podhradí
chtěli snad víc?
Ne,chtěli v lásce
i s chudým lidem žít.
…a tak by to mělo i teď být…
Bylo? Nebylo?
_____