XX.

Za okny hučí noc,

však tady ticho vládne,

ticho tak hrozivé,

že děsí mě i za dne.

Beze slov, bez hluku

tu prostě existuji.

Jsem jako sešlý drak

ve vlastní tiché sluji.

Sedím tu nehnutě

a čekám, až mě skolí

princ, který řekne mi,

že konec vždycky bolí...