Z ničeho nic
Z ničeho nic
Z ničeho nic
Jsem z ničeho nic,
i ze všeho moc
já z ticha hřmot
a z hromu cit.
Můj příboj snů
je vábivá prázdnota,
třpytivý mráz
a hřejivá samota.
Překřičím ticho,
koupám se v rose,
obléknu dálku,
čas běží okolo,
zas míjím sám sebe.
Hvězdy jsou v prachu
v nebeské temnotě,
čelím dál strachu
končící v nekonečnu.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk