Nenaplněná láska

Každý den odškrtneš kousek z kalendáře

Svého odžitého života.

Plahočení sem a tam jak hodinky ručiček

Po skle své oběžné dráhy.

Pořád čekáš…

Až najde se pan Pravý…

Na cokoli.

Na život, na lásku, na výlety k chvílím lepšího zítřka.

Jsi unavená a životem zmáchaná

Jak kávová lžička.

Ta se taky jen topí a čeká na podanou ruku

Kudy z těch louží ven.

Chtělas tak žít..  Žít svůj sen…

Ale k němu si potřebovala JEHO…

Protože víš, že to, co tě udělá šťastnou,

je žít v dualitě spřízněných duší.

Tikot biologických hodin…

           -> ruší <-