H R Á T K Y S O S U D E M
V mlze to husté
klopýtám městem
páchnoucím
zašlou slávou
můj osud
v patách mi je
a já mu stále
unikám…
vítr bičuje mé tváře
oči štípou mrazem
bolest v nohou veliká
srdce bije jako blázen...
do klusu se dávám
nohy zvedám výš a výš
běžím, co dech mi stačí
ale on… je stále tam…
přes něco zakopávám
náhle vzduchem letím
jen tak letmo se otočím
ale on… už je ta tam…
:))) tiptiptip za ten konec
21.11.2018 21:01:22 | Ragnell
Díky, já vůbec nevěděl, jak se to vyvine. Původně to měla být báseň o mém městě, ale potřebovalo to trochu života!-)
21.11.2018 21:10:18 | Ruda
Nech tam tu TU! :)) je to převratný konec :)))
21.11.2018 21:14:32 | Ragnell