směňujeme duši
tak se vzdalujeme
sobě samým
tlacháním
co vede do záhuby
marnosti
stále nevidíme majestát
co vrhá vyšší
a vyšší
stín
místo usebranosti
jež cestu rozevírá
paprsku průzračnosti
výmluva výmluvu střídá
volíme lehčí cestu
překotnosti
plastový giganti
zavření do klecí
křičící na náměstí
bůh je mrtev
spaste svoji duši
vy všichni všemohoucí
bude co zanechat
budoucí generaci
.....
střípek po střípku
vlit během okamžiku
v přesný samurajův úder
živé krvácelo
mrtvému už žilou
nepustíš
a větru nezabráníš
fouknout do oharků
přišel spasit svět
a svět ho nepoznal
ani když umýval nohy
vlastním učedníkům
tahle je pro mne "kánonická"-něco tak přesvědčivého jsem, Zdeničko" naposledy četl od J. Zahradníčka /Znamení moci/ tuhle si prosím Tě uschovám..DÍKY za otevírání očí..
*Frr-j*
28.11.2018 20:34:38 | Frr
Bravo Zdeni...ST bravo!
28.11.2018 20:31:21 | Malá mořská víla
mám radost ... žes nalezla ... úsměv.z... děkuji.
28.11.2018 20:33:09 | zdenka
Neustále nalézáme v básních, ve vodě v přátelích v sobě...je v nás ve všech jen se nebát vzdát si (jemu) úctu:)
28.11.2018 20:36:37 | Malá mořská víla
ano ... pokora ... není hrbení se ... ale láska ... úsměv.z.
28.11.2018 20:39:52 | zdenka
Pokora jde obvykle ruku v ruce s moudrostí...jsem vděčná, že j se m Tě mohla poznat osobně Zdeni:)
28.11.2018 20:45:02 | Malá mořská víla
to je oboustranné ... vzájemné ... přátelství ... nejen virtuální ... úsměv.z.
28.11.2018 20:50:13 | zdenka