Zasněžená žena

Zasněžená žena

Zasněžená žena stojí na ledu
a já přemýšlím, co jí provedu. 
Mám chuť sníh z ní oprášit
a zjistit jaký je v ní cit.

Zasněžená žena na nádraží
další vločky na ní doráží. 
Ona jen bez hnutí čeká, 
jak pod ledem dravá řeka.

Zasněžená žena ta mě pokouší,
připadám si jako ryba na souši. 
Jak je bílá, jak je nevinná, 
tím svým klidem mě fakt dojímá!

Zasněžená žena a já vedle ní, 
doufám v nekonečné zpoždění. 
Stojíme jak v poli hastroši, 
bude z nás ledové sousoší.