umlkla samomluva
vypita poslední slza
z poháru vinybraní
chvílemi upadáš
naznak do noční řeky
jejíž břehy podemílány
křečí vichrů
zatímco na Severním pólu
roste Vánoční strom
ze sladkého rampouchu
bezvětří
tady je prokřehlé nebe
bičováno siločarami vykřičníků
bludných Geminid...
Po siločarách dojdeš nejdál, tak včas zabrzdi, nejraději v mléčné dráze. :)
Jsme jako ti hovniválové se svou kuličkou...
15.12.2018 14:47:58 | Philogyny