Untitled

Jsem srdce svého žhář,
když pod polštář schovávám si
každý střípek Tvých úsměvů.
A já chci do toho ohně
přiložit každou svoji část.

Protože Ty, ten oheň,
nenechá mě
poztrácet svou duši v mlze,
co lidi vede do propasti
ticha a tmy.

Bez Tebe bych už nikdy nebyl celý.
Jsi moje součást a má pevná zem.
A i když někdy klopýtám,
tak dokud slyším svoje kroky,
nemůžu vyhasnout.

Já nevím, jestli Ti to dává smysl. Jestli já Ti alespoň trochu dávám smysl.