V SÍTI
přizpůsobil jsem fikci realitě
a realitu fikci
spřádám sítě
chytám se do nich ale sám
vrhám se na sebe jako na úlovek
než známá pachuť prozradí mi
že se požírám
fuj!
s odporem vyplivnu se
kdo druhým sítě
sám do nich zapleten
kruh se uzavírá
ješitný stařec dítětem
síť naštěstí samá díra
dokud se ještě blbne
snad se neumírá
Praha, 19.12.2018
https://www.youtube.com/watch?v=aLjNkyo2E08
Kdo si hraje nezlobí :-)
Jen tak dál, milý Amonasře!
21.12.2018 12:39:37 | Pamína
Tak to asi budu ta pověstná výjimka z pravidla - zlobím neustále a nejvíc snad, když si hraju... Ale dík za povzbuzení, rád Tě, milá Pamíno, budu v příhodnou chvíli citovat... :-))
21.12.2018 18:08:35 | Amonasr
Skvělý konec by pro mě byl - se požírám :) Mělo by to sílu. Ale jen ragnellí rádobymoudra ... :))) Ráda jsem četla.
19.12.2018 22:04:28 | Ragnell
Báseň má vždy nejméně dva významy - jeden pro autora a druhý pro čtenáře, přičemž pro čtenáře je důležitý ten druhý (ty druhé - podle různého vnímání různých čtenářů). Pro mě je důležitější, že báseň vyvolá ve čtenáři jeho vlastní reflexi (že mu stojí za zastavení), než jestli je jeho vnímání totožné s tím mým (to bývá spíš náhoda než pravidlo). Takže jsem rád, že jsi četla :-)
20.12.2018 20:49:57 | Amonasr
Já chci ještě taky hodně blbnout. Asi tak do devadesátky. Pak už mi je to jedno a budu normální. (Asi sklerotik)
Je to pěkný!
19.12.2018 20:52:33 | šerý