OK

zítra až vstanu z postele mrtvých květů

bude to už jen okamžik který zemře

tak jako umírají ráno naděje nočních slibů předsevzetí a přání

tak jako umírají narození dřív nebo později smíření sami se sebou

a to moje tajné přání

to si vezmu s sebou do nekonečna unášen mrazivým oceánem 

jsou tiché všechny oceány všech planet všech slunečních soustav všech vesmírů

každý umírá a my taky

není nutné slibovat si zítřky a žít včerejškem

je to čas kdy se zastavil čas

ale kdy jde vše dál

všichni chtějí něčemu utéct a nakonec skončí na stejném místě jako ostatní

někteří jdou svorně přímou cestou ke komínům

protože věří

bolí je oči ale věří tomu co vidí

věří tomu co je

barevná sklíčka v kostelech nezachraňují

omítnuté zdi

popraskané vzpomínky

budoucnost nejistot

 

ráno bude

ráno vždycky je

 

všechno je 

ou

kej