CITELNÁ ZTRÁTA

Klečí v prázdném chladném rohu
ruce hladí rozpraskanou šedivou omítku
co padá na zem
jako pestrobarevné šupinky mrtvých motýlů

stojí v ohnivém kruhu
nohy jako bublina v průhledném těžítku
když den stává se řvoucím lvem
žádná záruka jen smečka omylů

leží v polstrované sametové rakvi
tělo nádoba bez duše.......života
jako poraněné uštvané zvíře
lidskou hlouposti nenávistí a závistí

kam chodí plakat chlapi
když bolí to a prázdnota
vkradla se tak polehoučku tiše

to i tvrďák slzy odjistí...