NEVĚRA

Modřínové oči
prahnou po citu
jako polo nahatý milenec ve skříni
co promarnil svou šanci
a teď dýchá
ve tmě
opatrně do dřeva
v hlavě myšlenka
jak vypadnout z bytu
a nevzbudit
v posteli tu svini
co vyzvala ho k tanci
jako Adama v ráji Eva


tak to někdy končí
jsi tu
vězněm krásné dívčiny
mezi polibky a kopanci
unavený
jako tažný kůň
co pálí ho kopyta
protože kovář
neměl čas
a jeho kočí
plný soucitu
ho bičuje
cestou do divočiny
pro poslední šanci

jak vykopnout dveře
a zachovat
si vlastní tvář...