Kruhy a kružnice

slunce neustále vychází a zapadá
a nebe je iluze svobody
tráva pod nohama hnije a umírá
vzduch přestává stačit
obzory jsou zrcadlem naší marnosti
vzdálenosti se prodlužují
čas utíká a přestává nám stačit

 

jak prázdný je vlastně tento svět
když si uvědomíš že čekáš na zlom který by měl přijít
život se skládá z čekání a čekání je
alkohol zážitky hry naplnění obecných představ spokojenosti
tak se má žít tak se to má dělat
tak ti to všude podsouvají
jsem v tom celou dobu taky ale už vím že chci z kola ven
nechci zaplňovat díry v domnělé dokonalosti tím
co další díry vytváří
nechci dělat to co se musí
vypadat šťastně v očích druhých žít jejich sen o snu
v děravých kulisách pod špinavým světlem

tolikrát jsem chtěl ležet v létě v lese a nemít na zápěstí hodinky

vyjednávat se zločinci a mít při tom možnost neopakovat své chyby

dívat se na svět cizíma očima

být střelou která mine svůj cíl

chtěl jsem být katedrálou ale pak jsem si všechno rozmyslel

 

teď jsem jen obyčejným mravencem
který nepodpírá ničí svět
už umím počítat do deseti a vím že zítra bude jen další den
jako každý jiný
už nic nečekám
už mě nic nemusí trápit

protože jsem se vrátil do stavu kdy jsem o sobě ještě nevěděl
podvázal svá přání a touhy
a utichl mezi všemi svými polohami
a přestal hledat

ano tam někde to už musí být

 

tak tady vidím svět z výšky ale dívám se na něj rád

tažní ptáci odletěli do teplých krajin
zůstal jen sníh a listí pod ním
nebe je šedé a kovové a vzduch má pachuť rtuti
chtěl jsem si to už rozmyslet ale místo toho jsem otevřel oči

 

zůstáváme jednou nohou ve včera a druhou v zítra ale sami sebou jsme pouze dnes

slunce - svítí
nebe - je modré
tráva - roste
vzduch - je svěží
obzory - jsou nekonečné
vzdálenosti - nic neznamenají
čas - je jen v mé hlavě