Vesmír je všude ... a všechny ty slova jsou jen šifry, plán na monumentální cestu časem a prostorem

Vesmír je všude ... a všechny ty slova jsou jen šifry, plán na monumentální cestu časem a prostorem
#chrono #chronos #space&time #sicmunduscreatusest

Ty víš co cítím, viď?
Vždycky jsi to věděla.

Světlo a tma, obrovský energetický generátory, zlato, hora Kailás a ... Ty.
Ztratil jsem se v časoprostoru a možná, že jsi to byla právě ty.
Vzdálili jsme se, ale teď, když tu ležím v posteli, hlavou se mi valí obrazy a vzpomínky,
útržky a jednotlivý fragmenty všech okamžiků, kdy jsme byli spolu, ale taky kdy jsme spolu nebyli.
Možná to má větší význam než tvá přítomnost.

Věděla jsi to už tenkrát kosmonautko v čase, věděla jsi, že to pochopím,
i když ten pravý význam rozluštím až později.
Včera večer jsem měl pocit, že tomu všemu kolem nás, kolem tebe, kolem mě, konečně rozumím.
Bylo to takové malé večerní Satori a nebo malá příhoda psychózy. I na to jsem myslel,
i to mě napadlo.
Byly to takový buddhistický úvahy a koncepty, nahlédnutí za Horizont událostí.
Ale strašně prchavý.
Nedokázal jsem to udržet, věděl jsem, že to nejde, byl jsem s tím smířenej a vlastně jsem to ani nechtěl, přestože jsem věděl, že když to udržím, uvěřím, prohlédnu a vše pochopím.
Začalo se to ztrácet strašně brzo a druhý den, hned ráno ... bylo to pryč.
Všechno to cestování časem a labyrintem realit.

Bylo to pryč, tak jako ty.