Ty

Temné oči a temné noci,
kroky stočím a bez pomoci...
tolik představ a tolik touhy,
že nebude stát ani pouhý -
stín toho, co dalo by se nazvat ještě přítomností
......to vše odvanulo kdesi, někam...a bez bolestí
...........
kráčím už po tenké hraně,
ale nevadí mi ani ostrý mráz,
cítím tvůj teplý dech a něžné dlaně
a toužím, aby věčně trval čas...