Ty

Byl večer zmeškaných nocí.
K osamění. 
Tvůj úsměv procital. 

A já hledala Tě,
po kouskách něhy
k Tvému pohledu.

Útlost Tě zlobila,
všude,
kde Tě život zasadil.

Monolog skládankou
doteků vedl jsi. 
A vůní své kůže, 
znovu jsi zradil. 

Protnul jsi mnou, 
v hádance jinobytí, 
zůstal jsi ve mně.

A nesuď mě. 

Když říkám ne, 
a šeptám ano. 

Kolik se platí
za zakázaný polibek? 

Dotkni se zítra, 
mých dlaní, 
na znamení.