Z ponížení, lži, či zrady,
snad z bolesti a neštěstí,
odnikud přišla a je tady,
neuznává žádné cti.
Sžírá stále a plní moje nitro,
já ji myšlenkami živím,
ať něco se stane, mně nebudete to líto,
toť pocit, když nenávidím.
Chybí tu duší souznění,
vše je rozbito,
zde nepomůže smíření
… je mi to líto
V posledním verši první sloky bych možná dala "a neuznává žádné cti", ale je to tvá báseň, a to velmi pěkná, výstižná a působivá. Umíš, jen co je pravda:) Opět nezbývá než chválit, skláním před Tebou hlavu. (super)tip
17.01.2019 18:08:19 | Rebejah
Díky za komentář, pochvalu i připomínku. To "a" by tam být mohlo, taky to tak cítím, ale s ohledem na to, že v té sloce je těch áček už dost, tak jsem je tam raději vypustil.
17.01.2019 18:25:49 | kekebreke
Ještě mne teď napadlo k tomu rytmu:
Z ponížení, lži, či zrady,
snad z bolesti, neštěstí,
odnikud přišla, teď je tady,
neuznává žádné cti.
Zbavíš se tím i přebytku "a":)
17.01.2019 18:28:19 | Rebejah