GENY POEZIE
poezie
to nejsou slova
stejně jako hudba nejsou noty
a socha není kámen nebo bronz
či obraz plátno nebo barvy
poezie
to je vnitřní zrak
způsob nazírání světa
jeho vnímání
jsou to pocity
zachycené slovy
které se uchytí v těch druhých
promění se v nich
na jejich vlastní radost
smutek
rozhořčení
nebo husí kůži
možná i strach
či odhodlání
dosaďte si
co sami chcete
verše se oplodňují autorem
rodí se ovšem až ve čtenáři
také on vkládá své geny do dítěte
Praha, 14.1.2019
https://www.youtube.com/watch?v=P2d3_p9yvhc
Moc pěkně pojmenováno...ráda si v duchu srovnám s M.Kunderou:
poezie...jejím úkolem je učinit jeden okamžik lidského bytí nezapomenutelným a hodným nesnesitelného stesku.
Zdá se mi, že se přízračně doplňujete a Mlhy k tomu... ano, i Janáček byl políbený básník. Co je vám všem společné - citlivost a schopnost sdělení velmi jemným srozumitelným způsobem. Asi... a možná ještě další desítky věcí, které nejsou v mém akčním rádiu, ale osloví zase jiné čtenáře a posluchače :-)
Právě tomu se říká umění, že?
15.01.2019 19:42:38 | Pamína
Milá Pamíno, to Kunderovo nádherné vyjádření ve mně probouzí nesnesitelný stesk, že to sám tak nedokážu... :-)) A Tvou otázku vnímám jako beze zbytku řečnickou - vždyť toho víš o umění mnohonásobně víc než já... ;-) Děkuji Ti za krásnou reflexi, která je pro mě pokaždé víc než povzbudivá, samozřejmě s náležitou pokorou... :-)
16.01.2019 10:53:21 | Amonasr
Jé, chtěla jsem Ti z první vody napsat, že jsi kecka, ale ono se to sem moc nehodí :-) Ty nejen, že to dokážeš, Amonasře, ale ještě navíc způsobuješ, že se člověk snaží si některé Tvoje básně zapamatovat, aby o ně nepřišel - například Už vím :-)
Myslím, že nesnesitelný stesk je z ní velmi dobře patrný, ať jsi ji psal z jakéhokoliv podnětu.
A děkuji za Tvoje vlídná slova - i nezasloužená chvála potěší :-)
22.01.2019 12:22:25 | Pamína
:-D)) Milá Pamíno, to jsi klidně mohla, sem se hodí cokoliv :-))
Ovšem zmocňuje se mě velký stesk při představě, že by mi nebylo dopřáno přečíst si tato Tvá další mimořádně přívětivá slova. Sám bych si totiž něco tak úžasně povzbudivého vymyslet nedokázal :-))
Velice Ti tedy děkuji za Tvou příslovečnou laskavost, ale hlavně se těším na Tvé vlastní verše, s nimiž tu k mému dalšímu nesnesitelnému stesku sama tak šetříš… ;-)
22.01.2019 13:45:54 | Amonasr
nejen verše... nejen verše...Tedy má-li čtenář vůbec zájem dílo (ať už jakékoli formy) "porodit". Což já ve tvém případě mám:)
15.01.2019 15:08:19 | Rebejah
Myslel jsem i na prózu, samozřejmě, ale vyjmenovat se holt nedá vždycky všechno (vybavila se mi právě nezapomenutelná scénka z filmu Na samotě u lesa...). A hned si taky sypu hlavu popelem - nashromáždilo se mi za život v knihovně mnohem víc knih nepřečtených, než těch přečtených, a je víc než pravděpodobné, že řadu z nich už ani nestihnu nikdy čtenářsky "porodit", což je pro mě dost smutná představa. Potřeboval bych k tomu ještě alespoň jeden souběžný život. A to se bohužel týká i próz na pokračování tady na Literu - snažím se zvládnout alespoň ty kratší prozaické texty u svých oblíbených autorů, mezi nimiž mám i Tebe. Ale třeba mě Tvá milá reflexe, za niž děkuji, donutí udělat někdy alespoň nějakou výjimku... :-)
15.01.2019 15:20:32 | Amonasr
Jéé, to jsem nevěděla, že mne čteš:) To moc děkuji, vážím si toho:)
Přiznám se, nečetla jsem veškeré Tvé básně, většinou čtu prózu, ale velmi se mi od Tebe líbi NESMRTELNOST DAVU a ZRCADLO? ZRCADLO, nicméně všechny Tvé básně jsou takové osobité a krásné, máš zajímavý styl, který mi imponuje:)
15.01.2019 15:31:59 | Rebejah
Moc děkuju za povzbuzení, to se mi víc než hezky čte... A hned si přečtu i ty dvě básně, protože já si svou tvorbu vůbec nepamatuju... :-))
15.01.2019 15:39:18 | Amonasr
To já tu svou nemohu dostat z hlavy, řeknu ti, někdy je to až na obtíž:)
15.01.2019 15:41:42 | Rebejah
:-) Tak alespoň v něčem se rozcházíme... :-)) Ale to je fajn - jednotvárný svět by byl nudný... Když si s někým někdy až příliš notuju, začíná mě to děsit... ;-)
15.01.2019 15:46:40 | Amonasr
Kdyby si žádní lidé neodporovali, líbilo by se to leda starým feudálním panovníkům, protože by kupř. taková Velká Francouzská revoluce vůbec nevznikla a možná bychom i my dnes tonuli pod nadvládou našich německy mluvících sousedů, ať už by zůstalo u "Marie Terezie", nebo nacistů. Také by bylo asi méně rozvodů, což není zrovna špatná stránka věci, nicméně ani těch svateb by nebylo mnoho, ostatně ne nadarmo se říká "protiklady se přitahují".
15.01.2019 15:50:45 | Rebejah
No jéje... :-))
15.01.2019 15:54:48 | Amonasr
Prosím?
15.01.2019 15:55:59 | Rebejah
Jako, že souhlasím ;-)
15.01.2019 16:08:34 | Amonasr
Promiň, jsem pitomá...
15.01.2019 16:12:50 | Rebejah
Proč bys měla být - generační slovníky se holt proměňují a já jsem uvízlý v tom, co už začíná být poněkud archaický... ;-))
15.01.2019 16:31:52 | Amonasr
Haha, tak to by ses divil, co jsem já! Na to, že pocházím (pro mne možná bohužel, ale každá doba má své pro i proti) z XXI. století, tak mám docela zálibu v historii a archaismu:)
15.01.2019 16:33:35 | Rebejah
Z námětů Tvé tvorby to sice vidím, nicméně generační slovníky se myslím proměňují v posledních desetiletích čím dál zběsilejším tempem... :-))
15.01.2019 16:39:24 | Amonasr
Moc pěkné! Někdy dívám na pískovišti na své mňouče, jak si dělá bábovičky. Říkám si, jak je jednoduché: nabrat, přitlačit a potom opatrně vyklopit. No, jedna báseň! Vlastně se jen rozhlížet.
14.01.2019 21:22:01 | šerý
U porodu to většinou bolí,
ale v tvém případě,
snesu hodně a ještě
moc ráda...:))
14.01.2019 16:36:10 | Dreamy