pro něj

Je na tobě něco, co popsat nedokážu,
uvědomuji si, že tomu zkrátka nepřikážu,
co mě k tobě táhne popsat neumím,
ale chci ti něco povědět, smím?

Vím, jak těžké je srovnat se s minulostí,
ale musíme žít přítomností,
potřebujeme žít teď a tady,
jelikož minulost, ta má vždy svoje vady.

Občas mi v hlavě utkví i jen jedna myšlenka,
momentálně,
s ní trávím už několik dní,
tvoje náruč a mé tělo v ní.

Má ústa na tvých rtech,
to na ně, myslím v těchto dnech,
i v noci, když mi hlava spát nedovolí,
díky bohu, že myšlenky na tebe nikdy
nezabolí.