Osamění

Někdy bych chtěla být stromem
Rovně stát
Za městem samotným domem
Přáním se milovat.

Někdy bych chtěla být bránou
Zamčenou v zahradě
Bílou ne černou vránou
Mlékem,co teče po bradě.

Někdy bych chtěla být živá
Voda, co dech navrací.
Zatím jen osamělá,
Jako dva žebráci.