Smutek tíží moje srdce,
Slzy tečou po tvářích.
Když si stříbro hraje prudce,
Úsměv můj se rozzáří.
Nyní čekám na tu chvíli,
Kdy můj skřivan začne zpívat,
Kdy započne cesta k cíli,
A pomalu se začne stmívat.
Co mi povíš skřivánku?
Najdi mi mou studánku.
Pověz, hláskuj nebo zpívej
Na sekeru rychle dívej.
Studánka si krásné pěje,
A můj milý se teď směje.
Kam se poděl, řekni kam.
Je to láska nebo klam?
Nebaví mé býti osel,
On však řekl, vždyť já musel!
Skřivánku můj, vyleť ven
A mě sebou prosím vem.
Moc hezká báseň.
08.09.2020 20:18:24 | Hesoun Václav
Je to přenádherné, připomělo mi to Erbena :)
21.01.2019 21:29:39 | TVOŘILKA LENKA ČAJKOVÁ
Děkuji, vážím si toho, že si ti to líbí :)
21.01.2019 21:38:53 | epoka
Já si vážím Tvé vzácné existence, hihi :-)
21.01.2019 22:41:51 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA