Dříve bývalo líp
dříve jsme se smály,
mohly jsme všecko mít
tak proč jsme se bály?
Dříve šlo vše lehce
bylo mladé tělo,
dnes se mi tak nechce
nemám hrdé čelo.
Když za pravdu ses pral
nebolely pěsti
a stáří jsem se smál,
při mě stálo štěstí.
Pryč jsou letní lásky
čelo zdobí vrásky,
zestárly i krásky
z dostihů jsou sázky.
Kdo tempo vydrží
počítá své rány,
nikdo nás nestřeží
zavřely nám brány.
Bylo nám čtyřicet
můžem se smát sobě,
nezkysnem na ocet
v žádné roční době.
My jsme samy sebou
taky něco víme,
ikdyž nohy zebou
dnům se postavíme.