Panna

Panna sedíc na klícce,
Ruce k bohu, modlí se.
Vinou celá zrouhaná,
Tmě je náhle poddaná.

Panna pláče nad hrobem, jenž leží její milý,
Vinou je teď sklíčená a smutek ještě sílí.
Hrobka začne tiše zpívat, to on křičí, vstává zem,
Panna slyší jeho ódu a hned běží, běží ven.

Panna kope si svůj hrob
Tímto končí její lov.
Milý čeká na tu chvíli,
Jeho žena už je v cíli.

Panna opět štěstím vzplála, když jsou oni opět spolu,
Stále se však ale bála, kdy jejich cesta vedla k bohu.

Co teď přijde? Nikdo neví.
Možná Anděl se jim zjeví.
Teď už zbývá konec pýchy,
A smazat jejich velké hříchy.