Láska na jedno ráno

Každé ráno probouzím se v stínu jabloní,
Každé ráno umíráček-budík odzvoní.
Vzpomínky v hlavě hřejí a přitom zebou stále,
Každý, kdo má pořád všechno, může mít na mále.

Jen maličké políbení u šálku ranní kávy,
Písnička z rádia a televizní zprávy,
Moje dlaň ve tvých vlasech a na řasách slzy,
Ležíš tu příliš pozdě a přitom tak moc brzy.

Rána jsou k nepřežití,
Snad nám to bylo dáno,
Když už nebylo zbytí
Pro lásku na jedno ráno.

Jak to jenom tehdy bylo, to žalostné loučení,
V prachu cesty jsme se sešli, v prach nás cesta promění.
Jako by mi promítali, jak umírá mládě,
Novorozená láska, a já byl v první řadě.

Rána jsou k nepřežití,
Snad nám to bylo dáno,
Když už nebylo zbytí
Pro lásku na jedno ráno.

Stála tam paní smrt a ty, už prosta zášti,
Zmokralé kapesníčky, no a já v bílym plášti….