cesta

Prochladlé kolejnice citu,
propojené
touhou nasáklými překlady,
jež vytřásají
z tebe duši,
vyhýbky přehozené
podle momentální nálady,
dnes nějak monotonně
mi v mém srdci buší,

drezínu zchátralou
bolestivých nánosů
jsem zbavil,
a s deštivým počasím
v očích,
vyjel opět kupředu,
díky za chvíle
jež ve tvém nádraží
jsem strávil,
teď dál prodrncám se,
šedivými dny
jak dovedu...