ODPOUTÁNÍ
na zlatém smetí
si ustýlají sny vytržené z radostí
do obav a stresů malověrných
přízemní je hřích
který nenadnáší
ztěžklými onucemi zabořený v blátě
i když se třeba třpytí
s jazykem lačně přilepeným
ke hmotě
k jakékoliv hmotě
majetnicky
hmotnost je jenom závažím
byla a bude vždycky
překáží
duši v letu
jen ve šťastných chvílích odpoutání
svedeme smát se z výšky sobě
a třebas i světu
(nebo se snad pletu?)
Praha, 30.1.2019
https://www.youtube.com/watch?v=Tx9ycwCLA_Y