Podzimní odpoledne
Bílá oblaka modravou oblohou k severu plynou
Po zemi cestičky krajinou podzimní tiše se vinou
Sedím tu pod hrušní v zahradě jen se svým stínem
Opájen paletou podzimních barev a moravským vínem
To jsou ty prchavé chvíle, kdy člověk svůj život opravdu prožívá
V dálce je slyšet štěkot psa a druhý se vzápětí ozývá