Cesty nazpět

.
Ostříhal jsem ti pentličky Vodnice
a prsty mě nýčko svrbí
mám přítele nahoře - oko pana Měsíce
i dole - záda paní Vrby

Sedávám rybníku v zátylku jeho příšeří
chladnoucí ruku obmotánu pentlemi
a Vám Měsíci a Vrbo bol ten svěřím
než ústa oněmí

Vykvákaly žáby co šuškají si potáplice
kdosi u dna nářkem se hrbí
ohnutá záda bujná kštice
podvodní bují drby

Pročekanými šery před svítáním
jimž bloudím se do tmava
poprásknul mi led - nastává tání !
Čas zhojit místa bolavá

Chvíle kdy oprýskanou hladinu zbělí rozednění
ukolébán bezčasím lehce klimbnu
křik ni mlčení od teď není
pádem k hlubině podruhé přilnu
.
.