Jdu ulicí

Jdu ulicí,
nohama šoupám v listí
loňského podzimu.

Míjejí mě lidé,
možná známí,co já vím,
do tváří jim nehledím.

Začíná pršet,
lidé utíkají do tepla,
ale kam spěchat mám já?

Vím,že jsou dny mé sečteny
a tak dál bloudím ulicí
hledím do výloh skleněných.

v dlani cítím teplo
malé dětské ručky.

Světla výloh se odrážejí
v jejích modrých očích
Jako z velké dálky
slyším slova

Mámo,
pojď domů,
táta nás čeká..