~~~~~~~~~~
Po únoru co asi máme
...to přece známe...
až nás březnové slunce
jen tak něžně pohladí
i když se zamračí nevadí,
ten zamračený mrak
pak dál si odpluje
a slunce se trochu víc
na nás pousměje
zvolna se všechno
pak rozpučí
první kočičky hlavičky
vystrčí
jakoby jen mňoukly
a než odkvetou
včely z nich sladký pyl
nožkama odmetou.
A jarní počasí se snaží
co březen nestačí
to duben dovaří,
zima nás ještě vystrašila
brzy si říkáme
„my víme jaká jsi byla“.
Dnes jaro zimu zahnalo
na severu si odpočni
zase v zimě mrznout musí
tak si teď oddychni
...já jaro rozkvetu si...
a ty? Co ty.
Třeba si kýchni.
Pak budeš zimo ukýchaná
protože asi už víš
jaro to tisíc vůní má.
Pšik a pšik a pšik
zima si půjčí jeden mrak
jako kapesník.
No jasně
je to zrovna tak.
Vidíte tam ten kýchající mrak?
~~~~~~~~~~