XXV.

V černých deskách je příběh o všem štěstí,

je psaný krví, vetkaný do pověstí,

které už dávno lidé zapomněli.

Snad špatně zněly, snad ústa otupěly.

A tak v národní sbírce, pod nánosy prachu,

tu černé desky leží zcela beze strachu,

že by z nich měl jednou někdo zase číst.

Štěstí přece koupíš na vlastnický list.